Vyberte kategorii

Kultura, umění, zábava a sport

Kultura nebo odpad?

Kterým směrem jsme se pohnuli za poslední roky?

Zaznamenal jsem vyjádření známého slovenského herce, že neví, jak má vychovávat své děti na Slovensku. Je zděšen, v jakém stavu se nachází společnost, politika a celkově v jakém prostředí žijeme. Sebral děti na premiéru filmu Miki, aby jeho děti viděli, jak to na Slovensku vypadalo v devadesátých letech a nešli stejnou cestou.

Víte, kdy jsem přestal dívat televizi Markíza pan herec? Koncem devadesátých let. Nedalo se dívat na ten odpad, propaganda a lži. Ale vy jste se právě takovým institucím cpali do..., a spoluvytvářeli tento brak. Nyní kritizujete tento stát. Podívejte se do zrcadla, kde spatříte červený nos. Malé děti vědí, že červený nos znamená, že dotyčný klame. Dospělí zase vědí něco jiného, ​​ale to tady nemusíme rozebírat.

Rád bych se herců zeptal:

Jaké filmy jste vytvořili za posledních dvacet let?

Jsou pro společnost prospěšné, poučné, kultivované a zábavné?

Jste spokojeni s výsledky vaší činnosti?

Jak přispíváte ke zkvalitňování společnosti?

Za to, v jakém stavu je kultura mohou politici nebo z 90% vy samotní?

Jaká je kvalita dnešních filmů a představení?

Jak by vás zhodnotili staří herci?

Není zrcadlem vaší práce zájem o vaši tvorbu?

Nemáte i vy za to, jak vypadá dnešní společnost, máslo na hlavě?

Pokud je někdo profík, tak si to nemusí vydupávat na ulici. Lidé se sami o něj poperou. Ať je to malíř, hudebník, zpěvák nebo herec. Pokud zaujmou kvalitou a originalitou, vyhráli. Pokud ne, tak je třeba přidat.

Nedostala se kultura do podobného stavu jako sport? Kolik jsme měli sportovců na poslední „jakože olympiádě“ a kolik jsme přinesli medailí? Strach a bída.

Když se někdo neumí prodat, tak žebroní o dotace, a když neumí zaujmout, tak mává duhovou vlajkou.

Staré Československé filmy si lidé rádi pustí i dnes. A tyto novodobé? Kvalita práce závisí na srdci, dřině a peníze jsou až na posledním místě.

Sportovec může kolik chce vykřikovat, že je dobrý. Výsledky ho uklidí tam, kam patří. Kolik by bylo takových fotbalistů expertů, co by tvrdili, že mohou hrát za FC Barcelonu? Nastoupí na zápas, dostane výprask a je po machrování. A běžec, plavec nebo cyklista? Možná se ani nedostane na soutěž a pokud ano, tak mu čas ukáže jeho kvalitu.

Mnozí umělci jsou odborníci na politiku, sociologii, a dokonce i gynekologii. Co takhle zůstat při své profesi a výsledky ukázat své kvality?

Herci ale i sportovci se vždy pasovali do role elity národa. Samozvaná elita. Problém je i u národa jako takového, neboť pokud umí někdo zahrát v divadle Mickey Mouse, tak si lidé myslí, že asi bude mít pravdu ve všem. Pochopte to lidé. Nebude.

Naučte se poslouchat to, „co“ někdo říká. Neberte pravdu podle toho, „kdo“ něco říká.

Sportu zdar a kultuře zvlášť.

Čti tenhle článek na blogu Koncept