Produkujme potraviny a jiné reálné hodnoty

Každý by se měl sám zamyslet nad tím, zda je tvůrcem reálných hodnot.

Proč platíte stříbrem za to, co není chléb, a dřete za to, co nesytí?

Nejen z chleba žije člověk, ale z každého slova, které vychází z Božích úst.

Jsou to dva výroky, které se vzájemně doplňují.

Pod reálnou, nemám na mysli jen materiální, ale také duchovní hodnotu. Materiální a duchovní hodnota jsou dvě strany jedné mince. Nikdo přece nemůže zazlívat někomu pěstování pšenice, která je v konečném důsledku pokrmem pro ostatní.

V tomto našem světě se lidé věnují stále více činnostem bez nějakého hlubšího významu. Jen tak automaticky nebo pro zisk. Přehazováním papírů z kupy na kupu, vyplňováním zbytečných formulářů, prognózami o nesmrtelnosti chrousta, statistikou přechodu žab přes silnici a jinými zbytečnostmi.

Lidé chtějí produkovat zisk ze vzduchu, prodávají vodu v koši. Pokud někdo něco vyrobí, tak na tom dalších deset subjektů v pořadí chce bezpracně vydělat.

Navýší cenu bez jimi přidané hodnoty.

Proč jsou potraviny tak drahé? Proč cena všeho tak roste? Protože poptávka je vyšší než nabídka. Více lidí čeká na produkt, jak jej je ochotno produkovat.

Všechno špatné je k něčemu dobré, tak i vyšší cena potravin je příležitostí pro ty, kteří by se chtěli pustit do pěstování, chovu nebo výroby potravin. Samozřejmě, že i jejich distribuce a prodej jsou příležitostí. Stěžujeme si, že supermarkety cenu prodražují a výrobci zůstává minimální zisk. Co takhle prodejny patřící producentům potravin? Není to tak dávno, co jsem se chtěl setkat s velkým pěstitelem plodin. Neměl čas, že mu mám poslat email, že co chci. Já nechci nic. Chtěl jsem jen navrhnout nějaký model distribuce a prodeje, co by možná fungoval.

Stále jsme zvyklí, že potraviny jsou sice drahé, ale přece jen jsou. Ale co když nebudou a bude jejich nedostatek? Co pak, když budeme hladoví? Budeme se vědět tak rychle přeorientovat? Situace se ve světě prudce zhoršuje. Počet obyvatel planety roste a přírodní podmínky se zhoršují. Suchá, katastrofy, neúroda, prostě počasí řádí podobně jako člověk.

To něco z potravin, co se vyprodukuje přeplatí ten, kdo bude mít na to. Ceny raketově porostou. Bude fungovat výměnný obchod. Ty mně deset vajec a já tobě 5 kilo brambor. Oba jsou vítězové. Mají si s čím naplnit břicho.

Z bezcenných cenných papírů se nikdo nenají.

Slovensko má úrodnou půdu, a hlavně pitnou vodu. Raději budeme montovat, zatahovat šrouby na autech, dělat administrativu v nekonečných administrativních budovách a na úrodné půdě stavět sklady? I já mám takový pronajatý.

Příležitost není jen v potravinách, ale také v řemeslech. Dnes je stále méně mistrů, kteří vám něco opraví, postaví nebo vyrobí. I toto jsou reálné hodnoty.

Nemůže každý dělat manažera.

Příležitostí je nespočetně. Jen je třeba pohnout rozumem a chtít.

Čti tenhle článek na blogu Koncept